Gobelíny a tapisérie jsou odjakživa považovány za jeden ze směrů vrcholného výtvarného a řemeslného umění. Největšího rozkvětu lze tyto úžasné výtvory dovedných rukou a bystré mysli zaznamenat v období renesance, baroka a klasicismu, v současné době se samotnému tkaní věnuje již omezený počet nadšenců, přesto se jedná o uměleckořemeslnou techniku vyhledávanou a doceňovanou.

Dokonalá umělecká díla podle výtvarné předlohy

Nejkrásnější a nejvíce ceněné projekty vznikají pomocí ručního tkaní. Tapisérie se tímto způsobem vyrábí technikou tzv. útkového rypsu, která je známa již od středověku. Provádí se na vertikálních i horizontálních tkalcovských stavech, a to nejčastěji melírováním. Jde o směs mnoha barevných nití, jimiž lze docílit velmi jemných přechodových linií barev ve stovkách různých odstínů. Výhodou této techniky je vytváření gobelínů podle přesné výtvarné předlohy, jakou je např. olej, akvarel, pastel nebo tempera. Tkalci tak vystihnou jemné linie lidských postav, kontur obličeje, tělesných proporcí, svalů apod.

Koberce, potahy, závěsy

Zvláštní odvětví tohoto zajímavého a nevšedního řemesla je restaurování tapisérií. Většinou se jedná o vzácné řemeslné kousky ze státních a soukromých uměleckých sbírek, vystavených na hradech a zámcích, v reprezentačních sálech a velvyslanectvích. Tímto způsobem se renovují ručně vázané koberce z orientu, tkané kilimové koberce, potahy různých druhů historického nábytku, gobelínové potahy, závěsy, vlajky a prapory. Restaurování s cílem zachování historické hodnoty originálního kusu výrobku, jehož hodnota stoupá do desítek milionů korun, se provádí běžnými postupy konzervace, textilní retuší a plošnou tzv. skeletáží.
Česká republika je jednou z mála světových zemí, jejíž odkaz v podobě historických skvostů má tak bohatý rozsah od moderní tvorby 20. století v období secese a funkcionalismu, přes období rozkvětu evropského empíru a vrcholného baroka až po renesanční realistické výjevy a omezené možnosti pojetí věcné a strohé chladné gotiky.